Jdi na obsah Jdi na menu
 


Nad Markovým evangeliem: Mk 1

Sv. Jeroným svědčí: „Marek byl učedníkem a tlumočníkem Petrovým. Podle toho, jak Petra slyšel kázat, sepsal v Římě na žádost bratří krátké evangelium. Petr se o tom doslechl a Markovo evangelium schválil, potvrdil a vydal je ve své moci církvím ke čtení.“ (Z úvodu k překladu evangelií.)

Mezi čtyřmi evangelisty patří Markovi symbol lva, protože své evangelium začíná „hlasem volajícího na poušti“, který je jako řvoucí lev. Sv. Marek byl Žid pocházející z kmene Levi, jeho rodina žila v Jeruzalémě a Marek byl v době veřejného působení Pána Ježíše ještě mladíkem. Jeho matce Marii patřil v Jeruzalémě dům, v němž se scházela první církev a k němuž přiléhala i Getsemanská zahrada – místo Ježíšova zatčení, jehož byl Marek svědkem coby onen mladík oblečený jen do plátna přehozeného přes tělo. Patřil tedy k vyšší společenské třídě a podle všeho měl hebrejské i helénské vzdělání. Jeho původní jméno bylo Jan. Příjmení Marek tvořilo jeho identitu před římským světem. Marek byl žákem a pomocníkem sv. Petra i sv. Pavla. S Pavlem je na první misijní cestě, pak se vrací do Jeruzaléma, kolem r. 62 je už s Petrem v Římě, následuje vyhoštění Židů z Říma, pak doprovází Petra na první Jeruzalémský koncil, pak se znovu přidává k Pavlovi na jeho cesty, r. 64 je opět s Petrem v Římě. Krátce před svou smrtí ho Petr vysvětil na biskupa a poslal do Afriky. Marek káže v Aquilei, Libyi, Egyptě, usídlí se v Alexandrii, kde je 25. 4. 67 umučen. Pohané ho uvěznili a dvakrát po sobě vláčeli po městských ulicích přivázaného ke koni. Při druhém vláčení Marek odevzdal ducha Bohu. Markovo evangelium je se svými 16 kapitolami nejkratší, píše s obdivuhodnou stručností a přesností.

První kapitola začíná představením Ježíše. Díváme-li se na Markovo evangelium jako na reportáž z misijního působení Božího Syna na této zemi, můžeme si 1. kapitolu rozdělit např. na 5 úseků:

1. v 1-11: Představení Syna Božího - poslaného na zem, jehož poslání je potvrzeno Janem Křtitelem, autoritou proroka Izajáše (a potažmo celého Starého zákona), hlasem Otce z nebes, a zjevením Ducha svatého.

2. v 12-20: Zahájení Ježíšovi misie – její okolnosti, čas a místo, vyvolení žáků a spolupracovníků k této misii. (Učedníky volá k službě, kterou právě sám začal.)

3. v 21-35: Počáteční etapa misie – u domácích – Ježíš své poslání aplikuje nejdřív na své žáky a jejich domácí – káže, uzdravuje a vyhání démony v jejich domácí synagoze, u Petra doma a pak v jeho rodném městě. Zlom nastává ve v. 32, kde se před Petrovými dveřmi shromažďuje celé Kafarnaum (Petrovo rodné město), aby byli uzdraveni Ježíšem. Ježíšova reakce? Utíká do samoty a zve učedníky k vykročení z jejich domácího prostředí.

4. v 36-42: Samotná misijní služba – vycházejí z domácího prostředí a Ježíš učedníkům předvádí ukázkový příklad misie. Zlom nastává ve v. 40, kde malomocný sám přichází a vyznává víru, že Ježíš ho může očistit.

5. v. 43-45: Vrcholná etapa misie – s pronásledováním – v této etapě je misie nejtěžší, ale zároveň nejefektivnější. Ježíš už sám prakticky neiniciuje žádné akce, zástupy za ním sami přicházejí do pouště. To je i pro ně spojeno s obtížemi, ale tím větší a hlubší vliv na ně setkání s Ježíšem má. Pokud se Ježíš objeví ve městě, je to přesně načasováno, spojeno s momentem překvapení. Až do konce už bude pod neustálým dohledem ‚všudypřítomných pozorovatelů‘ z řad farizejských zákoníků.