Jdi na obsah Jdi na menu
 


Nad Markovým evangeliem: Mk 1,3-13

„To se stalo, když Jan Křtitel vystoupil na poušti a kázal: ‚Čiňte pokání a dejte se pokřtít na odpuštění hříchů‘.

O Janu Křtiteli a jeho působení mluví evangelista Marek v 1,3-13. Jan strhl zástupy k pokání a očekávání Mesiáše především svou kajícností, svým vlastním pokáním. Jeho pokora a kajícnost se projevila postem, strohým oděvem, životem v poušti a především pak tím, že výjimečnost nepřipisoval sobě, ale ukazoval na někoho většího, kdo přichází po něm. Celým svým vystupováním tedy připravil půdu Pánu Ježíši.

Co Jan po lidech žádal? Co jim doporučoval? Volal: „Dejte se pokřtít na odpuštění hříchu.“ Konal tedy zevnější znak svědčící o vnitřním pokání. Kdo k němu přišel, uposlechl jeho výzvy a vstoupil do Jordánu a dal se Janem pokřtít, dával tím najevo, že přijímá i obsah jeho kázání, že je rozhodnut skutečně změnit svůj život. Přijmout Janův křest znamenalo zavázat se k pokání, stát se součástí velikého náboženského hnutí, jehož duší byl duch pokání, kající životní styl. Marek totiž říká: „Celá Judská krajina i všichni z Jeruzaléma vycházeli k němu, vyznávali své hříchy a dávali se od něho křtít v řece Jodránu.“ (v. 5). Byla to tedy velkolepá podívaná, velké náboženské hnutí, duchovní probuzení zasahující celý tehdejší židovský národ. A to byla pouze příprava, pouze předvojová vlna toho skutečného duchovního vzkříšení, které měl uskutečnit sám Pán Ježíš a kterému Jan pouze připravoval cestu.

Janův křest neměl svátostný charakter, ale ukazoval na svátostný křest, který bude udílen Mesiášem, podobně jako sám Jan ukazoval na Mesiáše. Ukázat lidem, celému národu na Ježíše, to je naším velkým úkolem. Být takovými ukazateli pokání, ukazateli pravé cesty, skrze něž Pán způsobí veliký obrat od zlých cest k cestě Hospodinově.